Tam, kde řeka Jizera vytvořila malebný obrázek svými prudkými záhyby a rozrytými břehy, mezi Turnovem a Hradištěm, rozložená je roztroušená osada Doubrava. Celé její okolí patří mezi nejkrásnější kraje v Čechách. Prohlédneme-li je, zdá se nám, že vidíme skalní město se začarovanými hrady a zakletými zámky jako v pohádkách. Upoutá nás blízký Mužský, Drábské světničky a četné stezky. Přijedete-li vlakem do nádraží Svijany - získáte podrobné informace v hotelu pana Čapka. Po občerstvení pospíšíte na horský hřbet, porostlý jehličnatým stromovím a zadíváte se z výšky do čarovného kraje. Asi půl hodiny od Doubravy, podél řeky Jizery je obec Loukov. V této obci zřídili si mládenci Sportovní klub. První schůzi měli 8. dubna 1923. Po krátkém čase rozhodli se někteří členové v Loukově založiti nový klub. Pomohli jim mládenci z Doubravy. Sešli se v Doubravách v hostinci u pana Černého - 8. července 1925, za přítomnosti 16 členů. Schůzi zahájil kol. Jos. Filla a požádal členy, aby vysvětlili význam sportovního klubu, jeho práci a povinnosti. Slova se ujal Jos. Kobosil a zdůraznil, že sport si zasluhuje větší pozornosti nejen ve městech, nýbrž i na vesnicích. Člověk unavený denní prací potřebuje posílení. Nenajde ho v hostincích, ale ve sportu, konaném s láskou, odříkáním a největšími nadějemi. Proto jistě bude ve veřejnosti uvítán nový klub, jehož úkolem bude pečovati o tělesnou a duševní výchovu synů a dcer širokého venkova.Za velikého jásotu byl utvořen sportovní klub, který byl nazván Jizeran. Klub "JIZERAN", sídlo jeho v Doubravách a je čistě amatérský.

Toto je část prvního zápisu do knihy o založení SK Jizeran Doubrava. Dále mohu pokračovat jen ve zkratkách:

Když viděli za první republiky mladí muži jak se v okolních městech jako v Turnově, Mn. Hradišti či v Ml. Boleslavi prohánějí sportovci s mičudou zkusili to také. V roce 1923 si našli plácek pod Loukovem, hned vpravo za mostem na levém břehu Jizery kde dnes vidíme vzrostlé olše. Organizátorem fotbalového života se stal čeledín Ludvík Dušek, který pracoval u sedláka Záruby. Říkalo se mu sice komediant či cirkusák, ale v každém případě uměl přesvědčit chlapce ve svém okolí k uspořádání nedělního programu se sportovní tématikou. Stalo se tak v květnu 1924 a hrál se propagační zápas SK Loukov - Mnichohradistký SK. Akce se zdařila a tak vznikl fotbalový klub v Loukově. Zakládajících členů nového fotbalového spolku bylo 18 z okolních vesnic a pan Kamil Matějec přišel s návrhem, aby se klub jmenoval Jizeran. Nápad se ujal a s tímto názvem se setkáváme dodnes. A tak se sešla první schůze v hospodě U Čerých, kde byl jmenován první předseda klubu pan Josef Kobosil. Po této schůzi, která se konala 22. června 1925 byl zaregistrován Sportovní klub Jizeran Doubrava.

V další době se hledalo místo na fotbalové hřiště a tehdy v roce 1926 přesvědčil pan Josef Fila, druhého hostinského pana Čapka Josefa ze Břehů, aby uvolil klubu pronajmout pozemek pole při silnici, v místech kde je dodnes. Hostinský Čapek měl však podmínku, že se nesmí pokácet letitá jabloň, která stála metr od lajny u brankové tyče. Tato jabloň byla velice plodná a léta strašila soupeře, naopak velikou radost z ní měl Lojzík Janata, který hrál levé křídlo. 7. února 1926 se sešla členská schůze v hospodě u pana Čapka ve Břehách, sepsala se smlouva a začalo se jednat o hřišti. Dle přiloženého plánku je zřejmé, že hřiště je na pěkném místě. Následoval první rok ve fotbalovém rytmu, klub pořádal zábavy, karneval a na závěr roku byla podána zpráva.

Zpráva kapitána: "Jizeran sehrál v roce 1926 - 25 zápasů, na hřišti domácím 15, na cizím 10, skóre 45 : 89, vyhráno 7 zápasů, remíz 1, porážek 18. Stále a stále mužstvu vadí nesehranost, špatná dochvilnost, hráči si jdou zahrát, když se jim chce, zvláštní zájem je, když je dobrý soupeř a hraje se doma. (Větší porážky: s Debří 0:8, s Hradištěm 0:9. s Turnovem 0:7). Zpráva pokladní: Za rok 1926 bylo přijato 6.979,70 k, vydání 6.839,15 k, zbývá 140,55k. Podrobněji - ze zábav příjem 7.354 k, za příspěvky 795 k, na zápasech 1.520 k. Mužstvu se zaplatilo 670 k, soudcům 43 k, karneval 1.629 k, Silvestr 211 k.". Takto byl zhodnocen první rok SK Jizeranu.

Po výstavě českého skla, která se konala roku 1929 v Železném Brodě, zakoupil hostinský Čapek jeden pavilon a přestěhoval ho na hřiště. Kvůli němu se ovšem muselo hřiště otočit o 90 stupňů. V pavilonu pana Čapka se konaly mimo sezonu nedělní odpolední čaje a jizeranské sportovní karnevaly. Zde získal klub finanční prostředky, aby mohl provozovat fotbal.

Dále je pak psána kniha SK Jizeranu s neuvěřitelnými podrobnostmi. Každý rok doplňována výstřižky z novin, fotografiemi, výsledky zápasů a zápisy o všem co se týká fotbalu. Kniha končí posledními dny roku 1938. Cituji:" Proč naše mladá generace musí prožívati útisk, nesvobodu a žít v otroctví? Žádná moc světa nemůže pomoci. Velmoci se báli Německa a obětovaly raději Československo. Loučíme se s rokem 1938 s přáním všeho lepšího, klidnějšího života". Ke konci pár statických dat: Rok 1938 - vstup I. A mužstva do I. B. tř., základy k našemu prvnímu vlastnímu stánku, bojovnost mužstva v I. B. tř., mobilizace a konec podnikání......!                                                    

Válečná léta patří ke slavnému období JIZERANU, který v té době působil v I. A třídě, od roku 1940 do roku 1948 a Jizeran byl postrachem této fotbalové třídy. V té době nikdo nevedl kroniku a tak jsou je útržkovité vzpomínky pamětníků. Dochovalo se i pár výstřižků z novin, od pana O. Horáka.

Dále pokračuje kronika až od roku 1967, kdy předsedou spolku byl zvolen pan Šálek Josef a z SK se stala TJ - (tělovýchovná jednota). V další části jsou popisovány úspěchy i neúspěchy, tak jak se sportovcům dařilo. Chtěl bych vypsat první sestavu z jara 19. 2. 1976, kdy se hrál zápas s DUKLOU Turnov a Jizeran prohrál 1 : 2, za nás dával branku Koťátko V. Složení bylo - Vavřík K, Janata V, Žáček J, Sojka M, Polanka B, Soukal J, Píč L, Koťátko V, Botoš J, Frydrych Z, Pavlík J, Harman Š, Starý V, Adam J.

V roce 1974 se ujímá vedení kroniky pan A. Vlk a od něho tuto funkci převzal v roce 1981 pan Moc Karel.

Dále navštívíme rok 1981, to hrál Jizeran okresní přebor II. třídu a vedl si velmi slušně. Podíváme se na několik mistrovských zápasů z jara tohoto roku: Jizeran - Sokol Ledce 2:1, Jizeran - Sokol Všejany 6:0, Jizeran - Pěnčín 4:2. Jizeran - Dlouhá Lhota 1:2, Jizeran - Struhy 3:0, Jizeran - Krnsko 0:1, Jizeran - Jabkenice 1:1, Jizeran - Lok. Bakov 1:1, Jizeran - Benátky b. 1:1, Jizeran - Rejšice 1:0, Jizeran - Č.Čejetice 3:3, Jizeran - Bezno 1:1, Jizeran - R.H.M.Boleslav 1:0. Jizeran - LIAZ M. Hradiště 0:0, Jizeran - ČSAD Kosmonosy 4:0. Z toho vyplývá, že tabulka vypadala takto:

V roce 1982 proběhly údržbářské práce a opravy na zařízení hřiště a hrála se další soutěž až do roku 1984 kdy konečná tabulka vypadala takto: KONEČNÁ TABULKA   III. TŘÍDY M.B. "skupina A".

5. Sokol Obruby, 6. Sokol Nová Ves, 7. Sokol Mukařov, 8. Sokol Březno B, 9. Sokol Dlouhá Lhota, 10. ČSS Dolní Krupá, 11. Sokol Sukorady.

V roce 1989, kdy se hostinec u Čapků vrátil potomkům majitele, se na krátkou dobu vrátili do hostince i fotbalisté, kteří neměli do té doby kde schůzovat. Nakonec však jejich putování skončilo v kabinách mužstva, když vyzkoušeli obecní úřad a kancelář Uhelných skladů. Mužstvo dospělých hrálo většinou v nižších třídách mladoboleslavského okresu. O lepší výkonnost se snažili trenéři Frydrych, Mráz a Jedlička. Zlom v neúspěchu nastal až v roce 1991. Jizeran sestoupil z okresního přeboru do III. třídy a po podzimu byl se čtyřmi body poslední. Díky posilám z SK Jilemnice - bývalí hráči Turnova J. Adam, Vl. Dlouhý, J. Roubíček a K. Urbánek - se mužstvo zachránilo. Získáním dalších posil pak postoupili do okresu a dále do I. B třídy.

V roce 1994 a 1995 odkoupil Obecní úřad ve Žďáře, kdy byl ve funkci starosty pan Růta Jiří, hřiště i pavilon od původních majitelů, jelikož tyto pozemky byly navráceny v rámci restituce. Pozemky na kterých je vybudováno hřiště a pavilon jsou k nahlédnutí ve smlouvách na této stránce. Nutno dodat, že podle pamětníků toto hřiště věnoval i s pavilonem původní majitel pan Čapek Jizeranu. Bohužel se darovací smlouva ztratila, a proto bylo hřiště i s pavilonem odkoupeno obcí. V současné době je hřiště ve vynikajícím stavu, díky velkému zájmu pana Jana Kaprase.

Nutno dodat, že Jizeran, to nebyl jen fotbal. Dobře si vedl odbor tělesné výchovy, kde cvičily především ženy pod vedením paní Jany Fejtkové. Mimo cvičení v tělocvičně školy ve Žďáru pořádaly výlety, jezdily na kolech a v zimě na lyže. Činnost musel ukončit oddíl stolního tenisu, protože v obci není sál, kde by se mohli scházet. Financování klubu jsou především příspěvky od sponzorů. Ty tam jsou doby, kdy si vydělávali na sport odpoledními čaji v pavilonu, plesy a zábavami. To skončilo v roce 1968, kdy byl uzavřen pavilon a potom pavilon chátral a chátrá dodnes. V roce 1995 byla snaha obecního úřadu o záchranu, ale to skončilo, v roce2006 odkoupil pavilon pan Jeníček a již jsou znát změny k lepšímu. Do historie patří už také výstavba nových kabin, a tak tři obrázky jak se stavělo

• Žďár - obecní web
• FAČR - fotbalová asociace ČR
• Pavilon v Ráji - ubytování na hřišti